b) adordinační skupina - přístavek

______________________________________________________________________________________________________________________________

1. CHARAKTERISTIKA ADORDINAČNÍ SKUPINY

Adordinační skupina je označována jako skupina s přístavkem (shodným substantivním přívlastkem).

Přístavek vymezuje a konkretizuje, zpřesňuje první substantivum. Složky přístavku tvoří jeden komplexní větný člen.

     Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident, se narodil v Hodoníně.

Pořadí součástí skupiny s přístavkem se může zaměňovat.

     Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident, se narodil v Hodoníně.

     První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk se narodil v Hodoníně. 

Lze také použít pouze jeden člen skupiny.

     Tomáš Garrigue Masaryk se narodil v Hodoníně.

     První československý prezident se narodil v Hodoníně.

____________________________________________________________________________________________________________________________

2. INTERPUNKCE V ADORDINAČNÍ SKUPINĚ

____________________________________________________________________________________________________________________________

K oddělení složek přístavkové skupiny se používá jako základní interpunkční znaménko čárka.

     Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident, se narodil v Hodoníně.

Pokud je první složkou skupiny s přístavkem vlastní jméno (osoby, objektu, zvířete, uměleckého díla atd...), druhá část (přístavek) je pojímána jako volně připojená složka a odděluje se čárkou.

     Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident, se narodil v Hodoníně.

Je-li pořadí složek opačné, čárka se nepoužívá.

     První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk  se narodil v Hodoníně.  

Pokud chceme jednotlivé složky oddělit výrazněji, používáme pomlčku.

      Tomáš Garrigue Masaryk - první československý prezident - se narodil v Hodoníně.  

Můžeme také použít dvojtečku, která se ale klade pouze před přístavek, ne za něj.

      Ve 20. století se výrazně rozvinulo jedno odvětví technologie: technologie komunikační.

____________________________________________________________________________________________________________________________

3. ADORDINAČNÍ (PŘÍSTAVKOVÉ) VÝRAZY

____________________________________________________________________________________________________________________________

Přístavek není se substantivem spjat běžnými spojkami, ale adordinačními (přístavkovými) výrazy: tj., totiž, tedy, konkrétně. V tomto případě se používá čárka i před vlastním jménem, pokud je před ním přístavkový výraz.

     První Nerudova sbírka, tedy (totiž) Hřbitovní kvítí, nebyla kritikou přijata příznivě.

Za těsná jsou považována také některá jiná adordinační spojení, která se píšou bez čárek - u komplexních příslovečných určení místa a času.

     vlevo dole, v úterý večer, v pondělí 4. února

     předevčírem těsně před polednem

     v Olomouci 2. března 2021/v Olomouci 2. 3. 2021

Jako přístavky se v písmu chovají také tituly za jménem.

Na konferenci vystoupil MUDr. Jan Novák, DrSc., a hovořil o vlivu prostředí na vývoj dětí.

Přečetli jsme si pokyny doc. Jany Hološíkové, Ph.D., proděkanky pro studium.

____________________________________________________________________________________________________________________________

4. DALŠÍ VÝZNAMOVÉ ROZDÍLY V RÁMCI ADORDINAČNÍ SKUPINY

____________________________________________________________________________________________________________________________

V rámci adordinační skupiny rozlišujeme také další významové rozdíly. K jejich vyjádření slouží speciální (adordinační ) přístavkové výrazy:

a) neúplný výčet (např., jako např., jako, /tak/ třeba)

Kůň žere také ovoce a zeleninu, jako například jablka či mrkev.

b) zřetelnější vytčení následujícího člene (hlavně, zejména, konkrétně, především, jmenovitě, speciálně + pak)

Mám ráda poezii Jaroslava Seiferta, zejména jeho sbírku Maminka.

c) shrnutí - sumarizace (zkrátka, prostě, jednoduše, slovem)

Pozvali jsme Novákovy, Dvořákovy, Dostálovy, zkrátka všechny sousedy.

d) plné ztotožnění - identita obou složek (neboli, čili, aneb); 

V TOMTO PŘÍPADĚ SE ČÁRKA MEZI SLOŽKY ADORDINAČNÍ SKUPINY NEKLADE!

Z celého učiva o českém jazyce nás nejvíc baví skladba čili/neboli syntax.

e) vyjádření významu opravu, upřesnění (jinak/řečeno/, přesněji /řečeno/, nebo lépe, či spíše...)

Na hory pojedeme v zimě, přesněji řečeno v prosinci.

Koupili si nový domek, nebo lépe vilu.