PŘÍDAVNÁ JMÉNA (ADJEKTIVA)
______________________________________________________________________________________________________________________
1. DEFINICE
Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob (chytrý chlapec), zvířat (chlupatý pes) nebo věcí (kulatý stůl) či jevů (strašidelný sen) nebo přivlastnění (matčino/Janino zrcátko).Přídavná jména tedy rozvíjí, doplňují nebo blíže určují jména podstatná.
____________________________________________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________________________
2. MLUVNICKÉ KATEGORIE
PŘÍDAVNÝCH JMEN
Mluvnické kategorie přídavných jmen se většinou shodují s mluvnickými kategoriemi jmen podstatných.U přídavných jmen určujeme mluvnické kategorie:PÁDU (1., 2...7.)ČÍSLA (jednotné, množné)RODU (mužský životný a neživotný, ženský a střední).
____________________________________________________________________________________________________________________________
3. DRUHY PŘÍDAVNÝCH JMEN
PODLE ZAKONČENÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN ROZLIŠUJEME TŘI DRUHY PŘÍDAVNÝCH JMEN:
1. Přídavná jména TVRDÁ (vzor mladý) - mají v 1. pádě čísla jednotného tři koncovky pro tvary jednotlivých rodů:
-ý (muž.) mladý muž
-á (žen.) mladá žena
-í (muž.) jarní vítr
-í (žen.) jarní noc
-í (stř.) jarní počasí
otcův - vzor pro mužský rod
matčin - vzor pro ženský rod
____________________________________________________________________________________________________________________________
3.1 PŘÍDAVNÁ JMÉNA TVRDÁ X MĚKKÁ - JEJICH URČENÍ A DOPLNĚNÍ SPRÁVNÉHO ZAKONČENÍ
Mil_ lidé, ciz_ lidé
1. Převedeme si přídavné jméno do 1. pádu. čísla jednotného (hranatá závorka označuje zatím pouze výslovnost):
mil[í] člověk (muž), ciz[í] člověk (muž)
2. Zjistíme, jakého druhu přídavné jméno je - řekneme si ho ve všech třech rodech:
mil[í] muž ciz[í] mužmilá žena ciz[í] ženamilé dítě ciz[í] dítě
Pokud se koncovka mění (-ý, -á, -é), jedná se o přídavné jméno tvrdé, pokud se koncovka nemění (-í, -í, -í), jedná se o přídavné jméno měkké.
3. Přídavné jméno tvrdé se skloňuje podle vzoru mladý, přídavné jméno měkké se skloňuje podle vzoru jarní. Vzor dosadíme, doplníme koncovku -í/-ý:Milí (mladí) lidé, cizí (jarní) lidé/Milý (mladý) člověk, cizí (jarní) člověk.
To, že je přídavné jméno tvrdé, neznamená, že se v koncovce bude psát pouze -ý!
____________________________________________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________________________
3.1.1 KRÁTKÉ (JMENNÉ) TVARY PŘÍDAVNÝCH JMEN
Jmenné tvary (krátké tvary) přídavných jmen jsou dnes už považovány za knižní (většinou bývají součástí některých ustálených spojení: Marno o tom mluvit. Buď zdráv. Není nutno.).
Tvoří se pouze od přídavných jmen tvrdých.
Používají se především v 1. a 4. pádu, v ostatních pádech je už zpravidla nepoužíváme.
Tatínek je šťastný/šťasten.Maminka je šťastná/šťastna.Dítě je šťastné/šťastno.
Jmenné tvary přídavných jmen používáme spíše ve spojení s lidmi:Král byl sice mlád, ale jeho rod byl prastarý a vznešený.
____________________________________________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________________________
3.2 PŘÍDAVNÁ JMÉNA PŘIVLASTŇOVACÍ - JEJICH URČENÍ A DOPLNĚNÍ SPRÁVNÉHO ZAKONČENÍ
Odpovídáme na otázku: Čí?
Mužská přídavná jména se skloňují podle vzoru otcův, ženská přídavná jména se skloňují podle vzoru matčin.
____________________________________________________________________________________________________________________________
POMŮCKA - PŘESTOŽE VZOR MATČIN JE PRO PŘÍDAVNÁ JMÉNA RODU ŽENSKÉHO, MŮŽEME SI JÍM POMOCI I PŘI URČOVÁNÍ KONCOVKY PŘÍDAVNÝCH JMEN MUŽSKÝCH. Vzor OTCŮV končí na obojetnou souhlásku -V, kdežto u vzoru MATČIN vyslovujeme na konci [-N] nebo [-Ň], určení -i/-y je pro nás tedy jednodušší.
Po zahradě běhali sousedovi [otcovi/matčiňi] koně. (1. pád - Kdo, co? Koně) xViděli jsme sousedovy [otcovi/matčiny] koně. (4. pád - Koho, co? Koně)
(V hranatých závorkách je uvedena pouze výslovnost. V 1. i 4. pádu se tvary vzoru otcovi vyslovují stejně, koncovku tedy lépe určíme podle vzoru matčin, kdy v 1. pádě vyslovujeme [-ňi] a ve 4. pádě [-ny].)
___________________________________________________________________________________________________________________________
VZORY PŘÍDAVNÝCH JMEN PŘIVLASTŇOVACÍCH - OTCŮV, MATČIN
ČÍSLO JEDNOTNÉ
ROD MUŽSKÝ ROD ŽENSKÝ ROD STŘEDNÍ
1. p. otcův matčin (syn, dům) otcova matčina (dcera) otcovo matčino (auto)
2. p. otcova matčina (syna, domu) otcovy matčiny (dcery) otcova matčina (auta)
3. p. otcovu matčinu (synovi/-u, domu) otcově matčině (dceři) otcovu matčinu (autu)
4. p. otcova matčina (syna) (životný) otcovu matčinu (dceru) otcovo matčino (auto)
otcův matčin (dům) (neživotný)
5. p. otcův matčin (synu, dome) otcova matčina (dcero) otcovo matčino (auto)
6. p. o otcově/-u matčině/-u (synovi/-u, domě) o otcově matčině (dceři) o otcově/-u matčině/-u (autu/-ě)
7. p. otcovým matčiným (synem, autem) otcovou matčinou (dcerou) otcovým matčiným (autem)
ČÍSLO MNOŽNÉ
ROD MUŽSKÝ ROD ŽENSKÝ ROD STŘEDNÍ
1. p. otcovi matčini (synové) otcovy matčiny (dcery) otcova matčina (auta)
otcovy matčiny (domy)
2. p. otcových matčiných (synů, domů) otcových matčiných (dcer) otcových matčiných (aut)
3. p. otcovým matčiným (synům, domům) otcovým matčiným (dcerám) otcovým matčiným (autům)
4. p. otcovy matčiny (syny, domy) otcovy matčiny (dcery) otcova matčina (auta)
5. p. otcovi matčini (synové) otcovy matčiny (dcery) otcova matčina (auta)
otcovy matčiny (domy)
6. p. o otcových matčiných (synech, domech) o otcových matčiných (dcerách) o otcových matčiných (autech)
7. p. otcovými matčinými (syny, domy) otcovými matčinými (dcerami) otcovými matčinými (auty)
____________________________________________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________________________
4. STUPŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN
1. STUPEŇ 2. STUPEŇ 3. STUPEŇ
(POZITIV) (KOMPARATIV) (SUPERLATIV)
mladý mladší nejmladší
zmrzlý zmrzlejší nejzmrzlejší
temný temnější nejtemnější
1. stupeň + -ší 2. stupeň + nej-
-ejší
-ější
MĚKKÁ PŘÍDAVNÁ JMÉNA
_________________________________________________________________________________________________________________
4.1 HLÁSKOVÉ ZMĚNY PŘI STUPŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN
vysoký s → š vyšší drahý h → ž dražší snadný d → z snazší
tichý ch → š tišší blízký z → ž bližší lehký k → č lehčí
_________________________________________________________________________________________________________________
Po -d a -t je -ší a káčko změníš v -čí.
Pokud kořen slova končí na -d nebo -t, odtrhne se celá přípona -ký a připojí se nová přípona -ší.krátký kratší nejkratší
sladký sladší nejsladší
_________________________________________________________________________________________________________________
4.2. NEPRAVIDELNÉ STUPŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN
dobrý lepší nejlepší
zlý zlejší, horší nejzlejší, nejhorší
malý menší nejmenší
dlouhý delší nejdelší
____________________________________________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________________________
5. PRAVOPIS PŘÍDAVNÝCH JMEN
5.1 TAM, TAMĚJŠÍ
5.2. -MĚ-, -MNĚ-
Jak poznáme, zda se píše -mně-, nebo -mě-? Řekneme si přídavné jméno ve tvaru 1. stupně.
temný → temnější střídmý → střídmějšískromný → skromnější zřejmý → zřejmějšíjemný → jemnější soukromý → soukromějšítajemný → tajemnější strmý → strmější
____________________________________________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________________________
5.3 -J-, -JJ-
Předpona nej- (-jj-): Předpona ne- (-j-):
nejjedovatější had, nejjasnější hvězda... nejasný, stále nejasnější, nejedovatý had...
____________________________________________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________________________
5.4 -N-, -NN-
-nn-: kámen + ný = kamenný, cenný -n-: jelen + -í = jelení (havraní, beraní...)
den + -ní = denní
ZAPAMATUJ SI!
Deník, ceník, rané brambory.
____________________________________________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________________________
5.5. PŘÍDAVNÁ JMÉNA Z PODSTATNÝCH JMEN VLASTNÍCH
PODSTATNÉ JMÉNO PŘÍDAVNÉ JMÉNO PŘÍDAVNÉ JMÉNO VLASTNÍ R. MUŽ. ŽIV., Č. J. R. MUŽ. ŽIV., Č. MN.
Olomouc olomoucký olomoučtí
Praha pražský pražští
Rusko ruský ruští
Slezsko slezský slezští
Krkonoše krkonošský krkonošští
Tunis tuniský tuniští
Kongo konžský konžští
černoch černošský černošští
____________________________________________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________________________
5.6. PŘÍDAVNÁ JMÉNA ÚČELOVÁ A DĚJOVÁ: BALICÍ X BALÍCÍ
Tvar přídavného jména balicí představuje přídavné jméno účelové, které blíže určuje podstatné jméno, jemuž dává mu určitou funkci.
Tvar přídavného jména balící je přídavným jménem dějovým, které vyjadřuje právě probíhající děj.